Něco vám o Daredevilovi řeknu: Každý, kdo se kdy podílel na této knize, si myslí, že mu ta postava patří. Snad je to tím, že Matt Murdock je ze všech hrdinů ten zdaleka nejlidštější. Je to velký smolař s dobrým srdcem a tím je jedinečný. Nikdo nechodí a neříká: „Green Lantern je můj.“ Ale Daredevil je jiný. Jako by se tvůrci do Daredevila zamilovávali. Bývají majetničtí a žárliví, když se někdo odváží vkročit na „jejich území“.
Musím přiznat, že v tom nejsem jiný.
A proto mě Brian Michael Bendis tak štve.
A Alex Maleev jakbysmet.
Když jsem se doslechl, že Brian má u Marvelu jako jednu z prvních věcí psát právě Daredevila, mávl jsem nad tím rukou – asi to bude jenom další vetřelec, který leze na můj píseček. Hned jsem si řekl, že nejspíš zpackají všechnu tu tvrdou práci, kterou jsme s Frankem Millerem na Daredevilovi odvedli. Přečetl jsem si pár dílů a ujistil jsem se, že ta postava je stále moje.
Ale můžu vám říct, kdy přesně mě ti vetřelci začali štvát. Bylo to v čísle 28, na stranách 19 a 20. V té scéně, zcela bez textového doprovodu, kde Bullseye na okraji davu pronásleduje Daredevila. Jako přelud se vynořuje a zase mizí v tom davu. Vytvořit takovou scénu je něco téměř nemožného. Ve filmu je taková manipulace s divákem celkem jednoduchá, obraz tam v jedné chvíli je, v další zmizí a je nahrazen novým. V komiksu tam předchozí obraz stále je, kdykoliv se na něj můžete znovu podívat. V tištěné podobě je proto velmi těžké takovou iluzi navodit. Opravdu jsem tam toho Bullseye viděl, anebo ne? Pořád je v tom davu a čeká, až si ho všimnu? Kam se poděl? Byla to skvělá scéna.
Bod pro vetřelce.
V rukách někoho méně nadaného by se ta scéně rozplizla a rozpadla. Ale Alex Maleev nakreslil tu pasáž přesvědčivě a s jistotou. Jako první přiznám, že Bendis je výborný scenárista. Ale také vám řeknu, že být výborným scenáristou je dvousečná zbraň. Skvělý scénář si žádá stejně kvalitní kresbu, výrazně lepší než je obvyklý standard. Alex to dokázal a nejen to, zvládl ještě něco obtížnějšího: Přidal do postavy svou vlastní pečeť. Jeho vypravěčskou zdatnost – což samo o sobě není nic zanedbatelného – podpořila práce s fotografickým pozadím, schopnost manipulace s černou a texturami, inovativní rozvržení stránek, dynamická a působivá práce s obrazovou zkratkou. Díky tomu všemu vznikl jasně identifikovatelný styl, který se výrazně liší od všeho ostatního, co kdy Alex nakreslil.
A přesto měli Bendis s Maleevem kuráž dál psát a kreslit. Co se tím snažili dokázat?
Jak se ukázalo, snažili se dokázat, že dokážou vytvořit jedny z nejkultivovanějších, nejchytřejších a nejzábavnějších daredevilovských příběhů, jaké kdy vyšly. V těchto pečlivě vystavěných, rafinovaně spřádaných příbězích zkoumali jednu jednoduchou premisu: Co by se stalo, kdyby vyšla Daredevilova skrytá totožnost najevo? Důležité je si také pamatovat, že oni to doopravdy udělali. Nikdo se neprobudí ze sna. Marvel Universe nemá po ruce žádnou mazačku paměti. Nikdo tu sérii nerestartuje. Bendis s Maleevem odhalí Daredevilovu totožnost celému světu a poté zkoumají, jaké to může mít následky. Protáhnou Daredevila peklem. A potom to pro velký úspěch ještě párkrát zopakují.
V tomto souboru daredevilovských příběhů nám servírují nejlepší noirovou detektivku, nejlepší soudní drama a nejlepší seriál, jaký tu kdy byl.
Pokud je to poprvé, co se vám dostal do ruky některý z příběhů vytvořených mými přáteli Brianem Michaelem Bendisem a Alexem Maleevem, tak se máte na co těšit. Pokud je to podruhé, pak můžete zkusit přijít na to, jak to ti dva vlastně dělají. Před těmi skvělými scénáři a kresbami můžeme všichni smeknout. Přiznávám, že pokud jde o Daredevila, bývám sentimentální. I já mám totiž pocit, jako by mi patřil.
Ale jestli má Daredevila psát a kreslit někdo jiný, jsem moc rád, že ho dostali do rukou tito dva nesmírně nadaní umělci.
I když mě štvou.
Duben 2008

Klaus Janson je zkušený komiksový kreslíř, jenž si uznání vysloužil především díky svým jedinečným perokresbám. Janson si poprvé udělal jméno v 70. letech na marvelovských Defenders a poté ilustroval desítky dalších komiksů pro Marvel a DC, z nichž nejvýznamnějšími jsou dvě série, který vytvořil ve spolupráci s Frankem Millerem: Daredevil a Batman: Návrat temného rytíře. Už víc než deset let je Janson uznávaným učitelem na slavné School of Visual Arts a napsal pro DC Comics Průvodce komiksovým skicováním a Průvodce komiksovou perokresbou.