V českém překladu poprvé vyšel klasický komiksový příběh Alana Moora a Curta Swana Co se stalo s Mužem zítřka?, který představuje konec jedné éry série o Supermanovi. Pomohl změnit jeho pojetí a nastavil dalším superhrdinským komiksům vysokou laťku.
V originále vyšel Superman: Co se stalo s Mužem zítřka? (Superman: Whatever Happened to the Man of Tomorrow?) v roce 1986. Byl dílem předního a bez nadsázky kultovního britského scenáristy Alana Moorea (mj. Strážci, Batman, Bažináč, Liga výjimečných) a kreslíře Curta Swana, tvůrce, který Supermanovu podobu určoval už od 40. let. Poměrně netypická dvojice, posouvající klasickou postavu blíže k současnosti a přitom za využití klasických výtvarných prostředků, dodala příběhu neopakovatelný punc.

"V polovině osmdesátých let se toho v komiksové branži hodně měnilo. Mnozí tvůrci kriticky přehodnocovali, jak se komiks dělal posledních padesát let a přicházeli s novými postupy. Komiksy jako Batman: Návrat temného rytíře od Franka Millera a Strážci od Alana Moora a Dava Gibbonse v podstatě redefinovaly konvence superhrdinského komiksu," připomíná v rozsáhlé a zasvěcené předmluvě Paul Kupperberg, spisovatel a bývalý redaktor nakladatelství DC, které Supermanovy příběhy vydávalo.
Když vyvstala potřeba klasickou éru Supermana uzavřít, byl nejprve osloven scenárista jeho prvního čísla Jerry Siegel. Přijal s radostí, avšak kvůli právním problémům a termínu nemohl zakázku realizovat. "Den nato jsem pořád přemítal, co s tím udělám, a shodou okolností jsem se u snídaně sešel s Alanem Moorem. Tak jsem mu vyložil, co mám za potíže. V tom okamžiku se doslova zvedl ze židle, vzal mě za krk a řekl: 'Jestli tenhle příběh svěříš někomu jinému než mně, zabiju tě.' Nechtěl jsem se podílet na své vraždě, a tak jsem na to kývl," vzpomíná redaktor Supermana Julius Schwartz.
Krátce na to, když bylo jasné, že se stará éra Supermana chýlí ke konci a postava přejde do rukou nového týmu, Schwartz napsal Mooreovi v dopise: "Teď je ta pravá chvíle, abys napsal příběh, který jsi mi slíbil – totiž 'smyšleného' Supermana, který poslouží jako 'poslední' příběh se Supermanem, pokud časopis přestane vycházet – co se stane se Supermanem, Clarkem Kentem, Lois Laneovou, Lanou Langovou, Jimmym Olsenem, Perrym Whitem, Luthorem, Brainiacem, Panem Mxyzptlkem a všemi dalšími, které ještě zvládneš."
K výtvarné spolupráci byl osloven zkušený supermanovský harcovník Curt Swan. "Pro generace čtenářů se stal vůbec nejlepším výtvarníkem supermanovských příběhů. Pokud si někdo zasloužil pracovat na jednom z nejpozoruhodnějších supermanovských příběhů všech dob, byl to Curt. I dnes můžeme konstatovat, že Curtův přínos k supermanovské legendě nezastínili ani pozdější významní kreslíři, kteří kráčeli v jeho šlépějích," píše Paul Kupperberg.
Schwartz upozorňuje, že když se čtenář pozorně podívá na obálku komiksu, povšimne si zajímavých a nečekaných postav. "Na obrázku Superman odlétá ze střechy Daily Planet a všichni mu mávají na rozloučenou. Tři lidé, kteří stojí uprostřed v popředí, jsou Jenette Kahnová, jíž po levici stojí Curt Swan a po pravici já (ten obrýlený chlápek). A v pozadí jsou všichni superhrdinové." Při bližším pohledu na Supermanovu tvář lze zahlédnout v očích "muže z ocele" slzy. Schwartz tvrdí: "Slzy v Supermanových očích jsou ve skutečnosti Curtovy slzy."
Poslední supermanovský příběh starého ražení sklidil úspěch široko daleko. John Byrne, který se měl stát tvůrcem nové série, se nechal slyšet: "Bylo to zakončení celé staré série, sbohem všem těm postavám v jejich někdejším pojetí. Zároveň se tím připravovala půda pro to, co mělo přijít. Takový příběh byste normálně nemohli vydat, navíc s věčnou postavou jako Superman nic podobného ani nezažijeme."
"Pro ty, co si v roce 1986 přečetli komiks Co se stalo s Mužem zítřka? v jeho prvním vydání, to byl skutečně 'poslední' příběh o Supermanovi," přemítá Paul Kupperberg. "Ty, kdo ho četli po roce 1986, naštěstí už čekala nová Supermanova éra. A jak se ukázalo, 'poslední' příběh o Supermanovi pouze vyšlapal cestičku všem následujícím skvělým příběhům."