Aby bylo jasno, Punisher není žádný kladný hrdina. Nenechte se zmást maskou trpitele, kterému gangsteři zabili rodinu a on se teď mstí – už dávno pozabíjel jak ty, kteří za smrt jeho ženy a dětí mohli, tak jejich známé, známé jejich známých a všechny, kdo s nimi jenom prohodili pár slov. Všichni tvůrci se v podstatě shodují, že Punisher je sadistický parchant, kterému se líbí zabíjet lidi, a že smrt rodiny byla v podstatě záminka, aby mohl dělat to, co ho opravdu baví. Garth Ennis v punisherovském prequelu Born dokonce naznačuje, že Frank Castle (jak zní Punisherovo jméno) upsal ve Vietnamu svou duši temným silám – a že smrt jeho rodiny byla jen výsledek tohohle dobrého obchodu.
Ale to už jsme moc daleko. Když se Punisher poprvé objevil, tak to byl celkem krotký týpek, byť měl poměrně vysoký cíl. Zabít Spider-Mana. To se přihodilo v sešitě The Amazing Spider-Man 129 (vyšel roku 1974) zásluhou scenáristy Gerry Conwaye a malíře Rosse Andru. Tehdy byl Punisher jen jedním z mnoha Spideyovských protivníků... a rozhodně ne jeden z těch nejsilnějších. Zvláštní byl jen tím, že to nebyl klasický záporák toužící ovládnout svět, ale muž, který se snaží se bojovat se zlem, byť trochu drsnějšími prostředky, než bývá zvykem. A právě tímhle zaujal.
Punisher se pak objevoval v Spider-Manovi docela často, někdy jako protivník, někdy jako nemile viděný parťák, a jeho popularita rostla. Až tak, že začínal hostovat i v jiných sériích (třeba Daredevilovi) a začal mít i vlastní uzavřené minisérie, které atmosférou připomínali romány Micka Spillana. Tady už mohl být Punisher tvrdší a s cynickou hláškou střelit mizeru do břicha a zatímco se svíjel v kaluži krve, tak mu „milosrdně“ hodit minci, aby si zavolal sanitku.
Tehdy se taky psala sedmdesátá léta. V té době vládli kinům Charles Bronson ve filmu Přání smrti a Clint Eastwood jako Dirty Harry. A ti se se zločinem nemazlili. Jak to později vyjádřil Sylvester Stallone – „Ty jsi nemoc a já jsem lék“. Žádná zbytečná humanita a pomoc psychologa – kulka mezi oči, to na zločince zabírá. A tahle doba stvořila Punishera, který se stal tak silnou komiksovou postavou, že vládl ještě v době, kdy už ve filmech nahradili mstitele roztomilí mimozemšťané a romantické komedie.

SMRT A ZROD PUNISHERA
A Punisherova sláva stále rostla a objevovaly se přesnější obrysy jeho postavy. Dozvěděli jsme se, že se Punisher původně jmenoval Frank Castiglione, ale poameričtil si to na údernější Frank Castle. Víme, že měl ženu, dceru a syna. Víme, že byl mariňák, že bojoval pět let ve Vietnamu (tři turnusy), má čtyři Purpurová srdce, jednu Stříbrnou hvězdu, jednu Bronzovou a je (ať si Dolph Lundgren tvrdí, co chce) černovlasý.
Když se Frank Castle vrátil z Vietnamu, začal se živit jako vojenský instruktor... ovšem nevydrželo mu to dlouho. Jeho život se změnil ve chvíli, kdy vyrazil s rodinou na piknik do Central Parku. Ten samý den tam totiž vyrazily i dva mafiánské gangy. Ale ne na piknik. Aby se tam navzájem postřílely.
V téhle chvíli není úplně jasné, co se stalo dál. Jedna teorie tvrdí, že Frankova rodina prostě stála v cestě kulkám, druhá, že byli odstraněni jako nepohodlní svědci. Ono to je docela jedno. Důležité je, že když jatka skončila, přežil z rodiny jen zraněný a zoufalý Frank Castle. Byl odvezený do nemocnice, kde zlikvidoval pár gaunerů, který ho tam přišel zlikvidovat jako nepohodlného svědka... a zmizel.
Frank Castle sice zmizel – a zato se objevil Punisher. Bojovník proti zlu těmi nejradikálnějšími prostředky. Počet jeho obětí jde do tisíců a už jen vyslovit jeho jméno na večírku Cosa Nostry znamená okamžitý konec zábavy a rozchod domů, do protipunisherovských bunkrů. Samozřejmě, ne vždycky to Punisherovi vyjde. Taky byl za svou kariéru několikrát chycený policií a zavřený do vězení. Bohužel to nemělo moc výchovný účinek, protože pro Punishera je pobyt v kriminále něco, jako byste obézního člověka zavřeli za trest do cukrárny. Všude samí kriminálníci, kteří nemají kam utéct – tak si Punisher představuje ráj na zemi.

PUNISHEROGRAFIE
Punisher se své první série dočkal v roce 1986. A to nebylo všechno, co dostal. Aby přece jen měl s kým mluvit, dostal parťáka s přezdívkou Microchip čili Micro. Obtloustlý technický génius, který přišel díky gaunerům o syna, se přidal k Punisherově cestě za pomstou a staral se mu o technickou podporu a příliv informací – a především mu dával tipy, koho a kdy zabít. Díky tomu toho mohl Punisher stihnout daleko víc, takže se brzy objevila (kromě série The Punisher) i série Punisher War Journal (1988) a Punisher War Zone (1992). Dokonce se objevila i série z budoucnosti Punisher 2099, která ovšem dlouho nevydržela – i když jí rozjel Pat „Sláine“ Mills.
Mnoho sérií, Punisherova smrt. Hrdina se díky četnosti postupně rozbředl a čtenáři ztratili zájem – také proto, že to bylo v podstatě pořád to samé a navíc Punisher neměl žádné stálé protihráče, protože na rozdíl od spořivých superhrdinů si nenechával žádné na potom a všechny okamžitě zabil. Sérii začaly zabydlovat monumentální crossovery, což je vždycky příznak konce. Během času se proti Punisherovi postavil i Micro – a zemřel. Se smrtí jediného Punisherova přítele skončily všechny vycházející série a tudíž i Punisher.
Ne na dlouho. Punisher byl příliš silná postava na to, aby ji šéfové Marvelu nechali jen tak spát. Takže roku 1995, krátce poté, co série skončila, nastartovala znova, znovu od čísla jedna. Ovšem tentokrát byl Punisher jiný. Byl součástí týmu, organizovaný, prostě klasický superhrdina. Přežil sotva rok. Doslova a do písmene: na konci třináctého dílu zkrachovalé série Punisher definitivně umírá.
Taková věc jako smrt dokáže rozhodit i zkušeného superhrdinu – a Franku Castleovi trvalo skoro rok, než to rozchodil a vrátil se zpátky do komiksu. Tentokrát jako agent nebes, vybavený magickými zbraněmi a nesmrtelností. Pokud týmová verze Punishera zdvihala čtenářům žaludek, tak z tohohle byli vyloženě na prášky. To už mohli Punishera rovnou vybavit barevným kostýmem, nechat ho lítat a přejmenovat ho na Punisher-Mana. Naštěstí to byla jen čtyřdílná minisérie, po které přebral postavu slavný Garth Ennis, tvůrce, o kterém se mluví jako o komiksovém Tarantinovi, autor Preachera a Hitmana, a vrátil Punishera zpátky ke kořenům. Čili napsal komiks, který právě držíte v rukou.

Vstupujete do Punisherova zlatého věku.

P.S. Garth Ennis má plné právo psát Punishera. Vždyť jeden z prvních komiksů, které dělal po příchodu do Ameriky, byl právě alternativní příběh „Punisher kills Marvel Universe“, který byl postavený na předpokladu, co by se stalo, kdyby rodinu Franka Castla nezabili mafiáni, ale superhrdinové, při jedné ze svých každodenních potyček. Ano, hádáte správně, Punisher je všechny pozabíjí.