Rock and roll má desky Elvise Presleyho, vědecko-fantastický film Hvězdné války George Lucase, muzikál zas West Side Story Leonarda Bernsteina.To všechno jsou případy, kdy tvorba pro široké vrstvy překročila obvyklou hranici komerčního řemesla a změnila se v něco víc - stala se mezníkem a později i kulturním dědictvím v širším slova smyslu... a co komiks? Má i on díla, která v tomto smyslu zanechala nesmazatelnou stopu ve vnímání celého obrázkovém žánru? Asi tušíte, že moje příprava na smeč není náhodná a proto odpověď zní: Ano, i deváté umění má takové mistrovské kousky. Jeden z nich právě vyšel. Dámy a pánové, je mou velectěnou povinností Vás seznámit s Watchmen!

Nakladatelství BB/art je velké nakladatelství a největší česká společnost vydávající komiksy. Dobrou zprávou je, že v jejich případě jde víceméně kvantita ruku v ruce s kvalitou - ať jde o výběr komiksových titulů i jejich zpracování. Záslužnou prací bylo znovupublikování starších českých děl ve velkých knihách komiksů. Dlouhodobě BB/art (s častou spoluprácí nakladatelství Crew) přináší knihy Alana Moora, jednoho z nejslavnějších komiksových scénáristů dneška. Stačí jen vzpomenout Moorova díla Liga výjimečných, Top 10, Bažináč, Z pekla. V lednu se výčet rozrostl o knihu Strážci, kterou ale mnozí znají podle jejího anglického názvu jako Watchmen.

Dlouho to určitě viselo ve vzduchu a dřív nebo později s tím někdo musel přijít. Prostě říci nahlas, že celá idea supermanství je divný, povrchně chápaný fenomén. Je zvláštní, když nekonečné stohy papíru potištěného obrázky vypráví o lidech, kteří se jednoho krásného dne oblékli do nenormálních trikotů a začali na svou pěst rázně bojovat proti nepotrestanému bezpráví. Jen to vyslovit by ale bylo málo. Někdo z toho musel vytvořit ústřední téma pro demýtizující komiks s velkým K. To se podařilo v polovině osmdesátých let Alanu Moorovi a jeho titulu Watchmen. Nešlo o žádný undergroundový projekt, ale o výtvor vydaný u komiksového giganta DC Comics, čímž se podstatně rozšířily hranice pro komiksový mainstream.

Už ale nechci unavovat teorií. Autoři ve své knize vytvořili alternativní svět Spojených států osmdesátých let minulého století, kde prezidentuje Richard Nixon nedotčen aférou Watergate, den za dnem se zvětšuje nebezpečí jaderného konfliktu se Sovětským svazem a superhrdinové nejsou vůbec v kurzu. Třicátá léta ve znamení bouřlivého nástupu maskovaných mstitelů vystřídala za pár roků doba stagnace a vystřízlivění. Konec pro celou éru znamenal zákaz činnosti supermanů v sedmdesátých letech. Od té doby operují jen dva hrdinové podřízení přímo vládě, ostatní se až na jednu výjimku vrátili k civilnímu způsobu života. Stojaté vody rozčeří až smrt jednoho z nich a další špatné zprávy na sebe nenechají dlouho čekat. Je to náhoda nebo rozsáhlá kampaň proti svérázným bojovníkům? Kdo za tím stojí? Jde o vyřizování starých účtů nebo o něco jiného?

Úvodní zápletka postupně otvírá osudy jednotlivých superstrážců pořádku i jejich vzájemné vztahy. Alan Moore je perfekcionalista a barvitý obraz hrdinů skládá z mnoha zdrojů, někdy zpracovaných i nekomiksovou formou - ať už jde o novinové rozhovory aktérů, pohledy do jejich dětství, deníkové záznamy, memoáry, nebo policejní zprávy. V žádném případě nejde o idylické čtení. Prvotní černobílý pohled dostává stále další a další trhliny, protože krom nadprůměrných schopností se vesměs stále jedná o lidi s jejich nedostatky, traumaty, slabostmi i temnou minulostí. A právě takoví si sami sobě přisoudili absolutní právo trestat druhé. Tento rozpor dává dílu takové možnosti, že jinak nezbytné postavy protivníků jsou zcela odsunuty do pozadí. Ústřední téma je navíc ve Strážcích paralelně zpracováno ještě jednou. V knize vystupuje postava kluka, který čte komiks o pirátech odehrávající se před několika sty lety. Jednotlivé části chlapcova obrázkového seriálu se plynule prolínají s moderní rovinou vyprávění. Průnik příběhů je tak těsný, že deformuje hranice mezi oběma ději, jejich texty i obrázky. A tak třeba okénko zachycující zaoceánský škuner pirátské historky obsahuje textové pole ze supermanské současnosti. Kdo to neviděl na vlastní oči, asi těžko pochopí a ještě méně docení toto kouzlo.

Kvalitu výtečného scénáře snižuje konvenční kresba i tuctová barevnost. Obojí působí trochu zastaralým dojmem. Na druhou stranu jsou Strážci též nostalgickým holdem letitému žánru superhrdinských komiksů a s tím překonaná výtvarná stránka vhodně souzní. Také motiv atomového zbrojení obou supervelmocí během studené války už přirozeně nemůže působit s takovou silou jako v osmdesátých letech. Někoho může od nákupu odradit vysoká cena, která odpovídá téměř čtyřcifernému číslu. Watchmen jsou ale taky pořádný špalek, který má v porovnání se stejně drahou komiksovu konkurencí znatelně větší počet stránek. Moorův komiks je svým dopadem často srovnáván s batmanovským příběhem Franka Millera Návrat temného rytíře, který se před časem objevil i u nás. Osobně hodnotím Strážce Alana Moora jako dílo rafinovanější, realističtější, po všech stránkách vyzrálejší. Sečteno a podtrženo - výsledek všech pro a proti recenzované publikace u mne vychází v jasně kladných číslech. Koupě nebudete litovat.